Cesko.wiki Tekelot III.
Author
Albert FloresTekelot III. byl král Konžské říše v období 7. až 8. století. Pocházel z královské dynastie a byl synem krále Kivali. Po smrti svého otce se stal vládcem říše. Během svého panování se Tekelot III. snažil posílit svou moc a rozšířit území svého panství. Proslul také jako válečný vůdce a úspěšně odrazil několik útoků nepřátel. Tekelotova vláda byla spojena s ekonomickou prosperitou a kulturním rozvojem. Po smrti Tekelota III. byl na trůn dosazen jeho syn Tekelot IV. Jeho přesná doba narození i úmrtí nejsou známy.
Tekelot III. Usermatre-Tekelot (Si-Ese) byl faraonem 23. dynastie, řazené do Třetí přechodné doby. Za vlády svého otce Osorkona III. byl Amonovým nejvyšším knězem v Thébách, posléze otcovým spoluvládcem (~ 5 roků) a po jeho smrti jeho nástupcem. Celkem se uvádí doba jeho vládnutí 13 let.
Historický vývoj
Třetí přechodné doby a vzájemné prolínání 21- 25 dynastií +morejpg|thumb|left|250px'>Palác Deir el-Hagar v oáze Dachla Rozklad centrální vlády doprovázený ekonomickými ztrátami již ke konci 20. dynastie vedl k rozdělaní Egyptu na Horní a Dolní Egypt, rozsáhlým ztrátám vlivu Egypta v oblastech Nubie na jihu a v Palestině na severu. Svoji moc si upevnili kněží v Thébách soustřední kolem chrámu Amona a jeho dlouhodobého vlivu na hospodářství a moc v Horním Egyptu. V Mezopotámii se umocňovaly mocenské ambice Novoasyrské říše již za vlády Tiglatpilesara I. (1114-1076 př. Kr. ) a také nubijských kmenů z jihu do oblasti Théb. Jejich asimilací s původním obyvatelstvem se upevňovaly vztahy s vládnoucími rody v Nubii. Do období vlády Osorkona III. (787-759 př. Kr. ) se datuje vzestup moci nubijského vládce a pozdějšího zakladatele 25. dynastie Kashty (~775-750 př. Kr. ) a pak zejména jeho syn Piye kdy postupně expandovali do kněžských vládnoucí elit v Thébách.
Otec Tekelota III. , Osorkon III. +more , konsolidoval vztahy s Horním Egyptem ustavením syna Veleknězem Amona. Ke konci vlády Osorkona III. se syn Tekelot III. a velekněz Amona podílel na vládě jako spoluvládce. Usiloval o udržení vlivu na náboženské struktury v Thébách v duchu doktríny "bůh Amon je králem", roli veleknězů nehradily kněžky s "Božským posvěcením" Principiálně se jednalo o propojení Amonova božství s mocí faraona. Velekněžky s významnými pravomocemi ustanovoval faraon, pravidelně však svou dceru, v daném kontextu to byla Shepenupet I. , sestra Tekelota III. Chronologie prolínajících se dynastií v Třetí přechodné době je předmětem četných diskuzí, nicméně jednou z posledních, obecně přijímaných, je studie D. Astona.
Vláda
Vláda Takelota III. se datuje do roků 774-759 př. +more Kr. v Dolním Egyptu v Herakleopolis. K jeho vládě se vztahují zápisy na stéle z nálezu na Amheida v oáze Dachla. Další záznamy se nacházejí v Karnaku datované ze 6. roku jeho vlády : "Tekelot syn bohyně Eset, milovaný Amonem, jehož matkou je Tsentais" a jiný nápis tamtéž :"Takelot syn bohyně Eset milovaný Amonem, živý bůh král Usermaatre Takelot", Období vlády Tekelota III. se překrývá s nástupem nubijského ovládnutí Egypta za krále Kashty (765-752) a zejména pak jeho následníka Piye (747-716). Takže to je období konce Libyjské dynastie a podle egyptské historiografie i konce Třetí přechodné doby.
Artefakty
Papyrus Berlin No. 3048, obsahuje záznam odkazovaný na Tekelota III, hieratický zápis svatební smlouvy s uvedenými svědky, vezírem a dvěma strážci pokladů. +more * Stéla nalezená v troskách chrámu bohů Seth a Mut v oáze Dachla z 13. roku vlády. Stéla zaznamenává dar chrámu ze strany místního guvernéra, náčelníka libyjského kmene, včetně seznamu jedenácti kněží, kteří jsou příjemci tohoto daru. * Fajansová soška bohyně Bastet, která má na zadní straně podstavce kartuš Tekelota III. Je to umělecké dílo z pálené polychromované keramiky. Socha představuje bohyni Bastet jako ženu se lví hlavou sedící na křesle s krátkým opěradlem. * Hrobka Tekelota III. se dosud nenalezla. Hrobka jeho příbuzných, sestry Shepenupet I. se nalezla kapli v Medínit Habu, jeho děti a vnuci byli pohřbeni v hrobce pod podlahou v chrámu Hatšepsut v Dér el-Bahrí. Další, syna Osorkona, manželky Irtybast, se zbytky z hrobů byly nalezeny v Thébské nekropoli. Uvádí se i nálezy v hrobce TT 367 z 18. dynastie.
Poznámky
Reference
Literatura
Ritner, R.R. The Libyan Anarchy: Inscriptions from Egypt’s Third Intermediate Period. Atlanta, GA: Society of Biblical Literature, 2009.